(Zdroj obrázku: eurosport.com)

Když ti zranění zničí kariéru

Autorem tohoto článku je správce instagramového profilu Pískej To a tady vychází na základě domluvené spolupráce.

Zranění jsou bohužel běžnou součástí fotbalu, jsou však hráči, kterým série zranění ovlivnila kariéru výrazným způsobem. Podívejme se na některé z nich.

Jack Wilshere

Měl být modlou Arsenalu a lídrem anglické reprezentace. Osud mu to ale nedopřál. V roce 2008 se stal nejmladším hráčem historie Arsenalu, který naskočil do ligového utkání. Za reprezentaci odehrál první utkání o dva roky později. Už v 19. letech byl klíčovou postavou Arsenalu a odehrál téměř 50 utkání. V rámci letní přípravy na následující ročník ale utrpěl komplikovanou zlomeninu kotníku, kvůli čemuž vynechal celou sezonu. Kotník si nakonec vyžádal pauzu dlouhou 17 měsíců. Po návratu si opět vybudoval důležité postavení a podepsal novou smlouvu. Ke konci roku 2014 se podrobil operaci kotníku, která ho vyřadila na tři měsíce ze hry. V srpnu následujícího roku si zlomil lýtkovou kost. Následovala deseti měsíční pauza. Do sestavy Gunners už se vrátit nedokázal.

Abou Diaby

Diabyho první vážné zranění přišlo hned v sezóně, kdy přestoupil do Arsenalu. Protihráč mu zlomil kotník. Zranění bylo natolik vážné, že mu hrozil konec kariéry. Během osmnáctiměsíčního léčení se podrobil třem operacím. V roce 2009 a 2010 měl pouze menší zranění, ale v následující sezóně se mu problémy vrátily a kotník si vyžádal další operaci. Následující roky se jeho stav nelepšil a tak v rozmezí 2011 a 2015 naskočil jen do 22 utkání. Francouz bojoval, jak to jen šlo, aby se mohl vrátit na hřiště v nejlepší možné kondici. Nešlo to a tak v 32 letech oznámil konec kariéry. 

Tomáš Rosický

Co by to bylo za seznam o zranění fotbalových hráčů bez Tomáše Rosického. Úvodní trojlístek hráčů Arsenalu tak zakončíme ním. Rosický patřil k mimořádným tvůrcům hry. Do Londýna přicházel z Dortmundu a s sebou přivezl i obrovská očekávání, která se mu vinou zranění nepodařila naplnit. Jenom za angažmá v Arsenalu jich bylo 38. Šílený. Byla to zranění všeho druhu. Od běžných svalových zranění po nejtěžší zranění jeho kariéry, po kterém si nezahrál rok a půl. Jednalo se o problémy s podkolenní šlachou. Byl na dvou operacích a ve vzduchu byla i možnost konce kariéry. Problém měl i s kolenem, kvůli kterému vynechal v roce 2015 dalších 8 měsíců. Vždy, když je řeč o Rosickém, si pouze představuji, jak mohla jeho kariéra vypadat, kdyby tak často nemarodil.


(Zdroj obrázku: The Independent - independent.co.uk)

Andy Carroll

Svého času nejdražší britský fotbalista všech dob, kterého z něho udělal Liverpool přestupem za 35 milionů liber. Měl být náhradou za Fernanda Torrese, avšak jeho působení zde skončilo nenaplněným očekáváním. Už do Liverpoolu přestupoval ne úplně fit a svůj první start si připsal až dva měsíce od přestupu. Po neúspěšném působení v Liverpoolu nejdříve hostoval a pak přestoupil do West Hamu. Zranění mu během dvou let umožnila odehrát jen 29 ligových utkání. Vleklé potíže s kolenem a kotníkem ho stály dobře rozběhnutou kariéru.

Alexandre Pato

Kdo by si nepamatoval Pata. Obrovský talent a postrach obránců. Je až šílené, že je mu stále jen 33. Své jméno v Evropě si získal působením v AC Milán. Vstřelil devět branek v prvních dvaceti startech. Následující ročník svůj gólový účet zdvojnásobil na 18 branek v 42 utkáních. Získal ocenění pro nejlepšího mladého hráče hrajícího v Evropě a nejlepšího mladého hráče Italské ligy. Ročník poté, co s AC získal ligový titul, ho zranění pustila jen do 11 zápasů. Příští rok dokonce jen do čtyř. I přes pokus o restart kariéry v Chelsea se Pato už nikdy nevrátil ke své největší slávě.

Owen Hargraevs

Velice nadaný defenzivní záložník, který svou kariéru započal v Bayernu Mnichov, kde strávil značnou část své kariéry. Po přestupu do Manchesteru United ho zranění začala ničit takovým způsobem, že za čtyři roky zde odehrál jen 39 utkání. Posledních pět let své kariéry dokonce jen 9 utkání. Následně veřejně obvinil Manchester United z toho, že během jeho léčby udělali několik chyb, kvůli kterým už nikdy nemohl hrát fotbal. Kariéru ukončil v 31 letech, kdy dle jeho slov, sotva chodil.

Michael Owen

I přesto, že se Owenovi podařilo získat Zlatý Míč, což je považováno za vrchol kariéry, tak jeho potenciál byl daleko vyšší. Jeho zranění ho tak limitovala, že Owen sám později v rozhovoru přiznal, že hraní fotbalu nenáviděl a těšil se, až ukončí kariéru. Měl veliké bolesti a především i problémy s hlavou, neboť se při každém souboji obával toho, co bude následovat. A tak spoustu soubojů i sám vypouštěl, nebo do nich nešel ani zdaleka naplno.


(Zdroj obrázku: Evening Standard - standard.co.uk)

Michael Richards

Richards měl svého času našlápnuto k tomu, být skvělým obráncem. V prvním týmu Manchesteru City strávil 10 let a získal tři trofeje. Častá zranění ale začala velmi výrazně brzdit jeho kariéru a tak v posledních třech letech v dresu Citizens odehrál jen 19 utkání ve všech soutěžích. V roce 2015, jako volný hráč, podepsal smlouvu s Aston Villou. Jeho vleklé potíže s kolenem ho poslední tři roky pustily jen do tří utkání. Poté, co s ním Aston Villa rozvázala kontrakt, se Richards rozhodl ukončit kariéru a to v pouhých 31 letech.

Jack Rodwell

Další z řady anglických talentovaných fotbalistů, kterému se předpovídala veliká budoucnost. Svou kariéru započal v Evertonu, odkud za 12 milionů liber přestoupil do Manchesteru City. Už tento přestup byl ze strany Citizens riskantní, neboť Rodwell měl časté zdravotní potíže. V Manchesteru strávil pouze dva roky, z toho hned v první sezóně promarodil víc jak pět měsíců a za celou dobu odehrál jen 25 utkání. Veliká konkurence ve středu hřiště a zdravotní problémy znamenaly změnu působiště. Svalové potíže pokračovaly i v Sunderlandu, který se musel později hráče zbavit, neboť si nemohli dovolit jeho kontrakt. Přes Blackburn a Sheffield United se Rodwell dostal až do Austrálie. Za poslední tři roky odehrál jen tři utkání

Santi Cazorla

Ke konci jeho působení v Arsenalu ho začala výrazně doprovázet různá zranění. Po problému s kolenem následoval problém s kotníkem a později achilovkou. Nakonec podstoupil osm operací. Vinnou infekce, která „požírala“ část jeho šlachy hrozila reálná hrozba toho, zda bude Cazorla vůbec znovu chodit. Cazorlovi dokonce hrozila amputace jeho končetiny. Při jedné z operací mu transplantovali kožní štěp, přičemž kůže pocházela z Cazorlova levého předloktí, kde měl vytetované jméno jeho dcery. Je naprostý zázrak, že se v roce 2018 mohl vrátit k fotbalu a co víc, Cazorla se stal velice důležitým hráčem Villarrealu a dostal se znovu i do reprezentace.

 

Děkujeme Pískej to! za spolupráci. Pokud se vám článek líbí, podpořte autora sledováním jeho stránky (tady) :)


Jak se vám článek líbil?

Průměr:

90.3%




NovějšíFotbalové rekordy: Gól hlavou z největší vzdálenosti
StaršíBundesliga Newsletter - Flick rozdal letenky, ligový fotbal může jít spát...