Kopačák

Polští fotbaloví příznivci mají tuto sezonu o jeden důvod k radosti navíc. Pokud jste se v minulých letech zeptali na nejlepšího tamějšího útočníka, byla odpověď jasná – samozřejmě Robert Lewandowski. Nejlepší statistiky, neotřesitelná pozice v Bayernu i v národním týmu.

Letos by ale respondenti této otázky neměli tak jednoznačné rozhodování, protože na Apeninském poloostrově došlo k zásadnímu objevu. Po loňském strmém vzestupu Patrika Schicka převzal titul „komety sezony“ jiný středoevropský útočník. Během své první sezony si Itálii naprosto podmanil polský forvard Krysztof Piatek. Jeho jméno před příchodem do Serie A znali pouze opravdoví experti a fanoušci polské Ekstraklasy.  O půl roku později jej zná celý fotbalový svět, který na něj hledí s otevřenou pusou. Není se čemu divit. K přesvědčení stačí jedna statistika – 21 gólů ve 23 zápasech. Naprosto stejný gólový průměr jako Lewandowski, ke kterému bude třiadvacetiletý Piatek ještě nesčetněkrát přirovnáván. Tato gólová statistika ještě více nabírá na síle, pokud si uvědomíme, že Janov patří k průměru italské nejvyšší soutěže a i přes Piatkovu fazonu hraje pouze druhé housle. Přehnané nadšení naopak může krotit fakt, že proti silnějším týmům, s výjimkou AS Řím, se rodák z Dzierżoniówa nedokázal gólově prosadit. V tabulce ligových střelců se aktuálně nachází na čtvrtém místě, když jeho 13 ligových branek nestačí po trojici Quagliarella, Ronaldo a Zapata.

Co se herního stylu týče, oplývá Piatek několika výbornými dovednostmi. Jako jeho největší přednost vidím orientaci ve vápně. Je až neskutečné, že si ho míč v soupeřově šestnátce najde téměř pokaždé.  V kombinaci s chladnokrevným zakončením není divu, kolik gólů si letos dokázal připsat na své konto. Co mě dále okouzlilo, je jeho timing. Jeho náběhy za obranu jsou načasované tak, že se dokáže dvěma kroky ocitnout tváří v tvář gólmanovi a v těchto situacích se často nemýlí. Není extra vysoký, přesto dokáže být nebezpečný také v zakončení hlavou. S kontrolou míče také nemá problém. Na druhou stranu zapracovat na mezihře zády k brance, protože se v některých částech hry vytrácí. A co je nejdůležitější, musí začít střílet branky i silným soupeřům.

V tomto přestupovém období se stal Krysztof Piatek posilou AC Milán, který si jej pořídil jako náhradu za Higuaína, který ale nenaplnil svůj potenciál a nedokázal táhnout ofenzivu týmu ze San Sira. Nyní tento úkol leží na bedrech polského snajpra. Je ale otázkou, zda má dostatek zkušeností, aby tento úkol dokázal splnit. Po letošní špatné sezoně Patrika Schicka jsem k těmto jednosezónním objevům lehce skeptický, ale pochybovače uzemnil Piatek hned svým prvním zápasem, ve kterém nastoupil v základní sestavě, když dvěma góly sestřelil Neapol a San Sirem se tak poprvé neslo skandování jeho jména. Zatímco v lombardské metropoli slaví, v Janově teď musí tým trenéra Prandelliho řešit velký problém. Druhý nejlepší střelec týmu, kterým je Cristian Kouame, má na svém kontě totiž pouhé čtyři branky, což je v porovnání s Piatkovou produktivitou číslo velmi žalostné.

Jedinou starostí Piatka jsou teď ale góly v červenočerném dresu. Hráč s číslem 19 se v prvním utkání uvedl nejlépe, jak mohl a fanoušci milánského AC už se těší na další specifické gólové oslavy, kdy Piatek imituje střelbu z koltů. Nyní se pokusí vystoupit ze stínu Lewandowského a zapsat se do historie jako Krysztof Piatek, střelec AC Milán. Tak tedy hodně štěstí.