Kopačák

Hertha patří mezi stálé bundesligové kluby, poslední roky však špatné zacházení s klubem provází pozvolný pád. Jaký to kontrast oproti Unionu, který po postupu mezi německou elitu stoupá stále výš a na momentální tabulkové pozici už ani stoupat nemůže. Nejnovější newsletter vznikající ve spolupráci s projektem ZaKopaná však není jen o berlínských klubech. Dočtete se například o týmech, kterým není věnována moc velká pozornost, ale přesto prožívají dobrou sezónu, nechybí tradiční souhrn zapojení českých hráčů či aktuality z posledního kola. A těmi tradičně začneme...

Co týden přinesl?

Souboj o oba konce

V minulém vydání jsem lákal na souboj o oba konce tabulky, bylo by tedy asi vhodné se k tomu vrátit a podívat se, jak se to po víkendu složilo.

Union Berlin s přehledem a klidem sobě vlastním zvládl duel se čtvrtým BVB a jejich jízda za titulem pokračuje. Strašně přestřelují svoje xG, xPoints a další ukazatele. Pojďme to ale vesele dál ignorovat, nazývat to efektivitou a užít si tuhle jízdu. Ostatně, velkou část jejich rozdílu mezi góly a xG dělá jediný zápas proti Schalke.

Tempo s nimi ale dál drží Bayern v ‚krizi‘. Nejeden klub by asi bral takovou krizi, ve které jste na druhém místě, na první ztrácíte čtyři body a dalšího vyzyvatele, před víkendem druhý Freiburg, rozeberete 5:0.

Bayern propad do středu tabulky zažehnal, BVB nikoliv a sedí na nemilém osmém místě. Kdo všechno se v tichosti dostal před ně se podíváme za chvilku.

Zapomenout totiž nesmíme ani na spodní konec tabulky, kde si Stuttgart v prvním duelu pod vedením ‚caretaker managera‘ vzpomněl, že umí dávat góly a přejel Bochum 4:1. Zdá se, že taktika výměny kouče před zápasem s Bochumí se vyplácí… což musí se zaťatými zuby sledovat Niko Kovač. Jeho Wolfsburg hraje s druhým VfL (VfL Wolfsburg, VfL Bochum; 'Verein für Leibesübungen', volně přeloženo třeba jako ‚tělovýchovné družstvo‘) za dva týdny. Tak aby se Volkswagen neinspiroval…

Stuttgart tedy bude doufat, že se tímto výsledkem odrazí ode dna, zatímco Bochum dostala pořádnou facku po jejich senzační výhře s Frankfurtem.

Pár postřehů ze zápasů nejen německé Bundesligy najdete pravidelně krátce po jejich skončení i na mém Twitteru

O čem se mluví?

Přehlížené úspěchy

Bundesliga je letos čistý chaos. A nemyslím jen Union Berlin na špičce tabulky nebo Freiburg, který se teď teda po prohře s Bayernem propadl na třetí příčku, právě za šampiony z Mnichova.

Hned za nimi, na čtvrtém místě, se schovává nenápadný Hoffenheim. Letní změna trenéra jim prospěla a André Breitenreiter, který dřív vedl třeba Padeborn, Schalke nebo Hannover a Zürich, s nimi míří k výšinám, které sliboval naposledy Julian Nagelsmann.

Opírá se v útoku o Georgino Ruttera, 20 letého francouzského útočného univerzála, který zaujal už minulou sezónou, ale letos se profiluje v klíčovou postavu, ačkoliv góly přicházejí odjinud. A když říkám odjinud, co tím myslím, je odevšad. Hoffenheim má letos v prvních deseti kolech devět různých střelců, kteří se podělili o 20 gólů.

Hoffenheimu hodně pomáhá dobrý rekrutment. Ozan Kabak znovu vypadá jako nadějný stoper s vysokým potenciálem, Grischa Prömel odehrál z hráčů z pole nejvíce minut a ve ‚výměně‘ Raum/Angeliño dostal Hoffenheim toho zatím lépe se profilujícího hráče. Vždyť i Ruttera podepsali ne tak dávno za necelý milion euro! Zaslouží si být, kde momentálně jsou a návrat do Evropy je po necelé třetině sezóny více než ve hře.

Za nimi jsou Frankfurt a Gladbach, které o víkendu čeká vzájemný zápas, takže se jim pověnuji v ‚preview‘ v závěru.

Opomíjený je do jisté míry i sedmý 1. FC Köln. Na čtvrtý Hoffenheim ztrácí jediný bod a když zohledníme, jak pozdě v přestupovém období přišli o hráče, na kterém stál jejich útok, určitě je úspěch, že se drží na pozici, na které skončili minulou sezónu.

Některé jejich výkony je obtížné sledovat, hodně se opírají o Kainze na levé straně a často bez něj nemají odpovědi. To se ale mění s tím, jak se do týmu zapracovává Steffen Tigges, který jim umožňuje hrát hodně podobně, jako hrávali s Modestem. Ostatně, právě jemu původně přišel dělat dvojku s vizí, že jej do budoucna nahradí. To se jen stalo rychleji, než všichni zúčastnění očekávali.

Vyzdvihnout si pak zaslouží i dvojice týmů, kterým byla predikována účast v záchranářských bojích, a které se jich prostě odmítli zúčastnit, Werder Bremen a FC Augsburg.

Brémy a jejich kanonýra, nejlepšího střelce ligy, Niclase Füllkruga, s jejich specialitou na rozhodování nebo dotahování zápasů v posledních deseti minutách, jsme tu už rozebrali v jednom z předešlých vydání (zde). Doplnil bych možná jen, že Füllkrug má skutečnou příležitost si vybojovat jedno z oněch tří přidaných míst v letadle do Qataru. Jaký úspěch by to byl pro hráče, co vloni kopal druhou ligu!

Nad očekávání dobře hraje letos ale i Augsburg. Tým, který se třásl o setrvání po většinu z posledních čtyř let, ale který to nakonec vždy v jejich 4-4-2 nějak ukopal, si už začal vysluhovat přezdívku bundesligového Burnley. Ale když Burnley nedrží partu a sestoupilo, proč by měl klub z Bavorska?

Ten se proto rozhodl změnit trenéra a Enrico Maaßen, bývalý manager druhého týmu Borussie Dortmund, se ukazuje jako velký trenérskou talent. V pouhých 38 letech si vysloužil svou první šanci v nejvyšší divizi a jeho rozličné variace na 4-4-2 (4-2-2-2; 4-1-3-2; 4-2-3-1), ale i dřívější experimenty se třemi vzadu zatím nesou ovoce. Očividně dokáže ze sestavy, která se v létě v pravdě moc nezměnila, vytěžit podstatně víc než jeho předchůdci.

Zajímavé jsou i scoutingové úspěchy klubu. Jednak dokázali najít atraktivního trenéra, ale i třeba akvizice Arneho Maiera, Elvise Rexhbecaje nebo Niklase Dorsche se zatím ukazují jako lepší koupě než některé dřívější pokusy o vyloupení těch nejlepších jinde nechtěných mladíků. Doplnění mladé zálohy veteránem Baumgartlingerem také nebyl krok vedle.

Augsburg má pořád jednu z nejstarších sestav v lize, ale jejich mladí hráči mají talent, na lavičce sedí člověk, který to s mládeží umí a do klubu navíc začínají přitékat dolary ze zámoří. Tady svítí na lepší zítřky.

Příběh z nižších pater

Dobrý argument pro 50+1

Kde se zítřků možná spíš bojí, je v Berlíně. Zatímco Union je v euforii, Hertha má po zdánlivém vyřešení těch největších problémů na hřišti důvod k obavám v zákulisí. Tak moc se BSC chtělo stát evropským velkoklubem, až začali balancovat na hraně pravidla 50+1 a pustili se do machinací s investorem Larsem Windhorstem.

Ten drží necelých 65 % podílu v klubu. Za nákupy podílů měl utratit jednotky stovek milionů euro. Další investice směřovali k nákupu hráčů za nemalé částky, z nichž většina dneska v Berlíně už ani nepůsobí, a plánovala se i stavba vlastního stadionu.

Moment, říkáte si, jak může vlastnit 65 %, když 50+1 říká, že 50 % + 1 podíl musí patřit členům klubu?

Z oněch 65 % totiž neobsahují všechny akcie hlasovací práva. Není výjimkou, že kluby rozlišují tzv. hlasovací akcie a akcie, které sice prodají, ale na které se žádná hlasovací práva nevážou a o směřování klubu tedy takový majitel nemůže rozhodovat zdaleka v takové míře.

Způsobů, jak podobně balancovat na hraně 50+1 je více. Například to jde prostřednictvím dceřiných společností, nebo metodou „narvi cenu podílů s hlasovacími právy do tisíců euro a rozdej je pár svým zaměstnancům jako pracovní benefity“.

Realitou ale je, že členové s hlasovacím právem nevedou klub na denním pořádku, ale namísto toho si pravidelně volí vedení klubu. Takové vedení potom koná jako každé jiné i ve světě mimo 50+1. Jen se musí zodpovídat členům na každoročních valných hromadách.

Windhorst tak mohl, stejně jako by mohl jakýkoliv investor v jakémkoliv klubu v Bundeslize, uplatňovat svůj vliv podpořený 49,9 % hlasovacích práv, ale také peněženkou. A pokud mu vedení klubu umožňovalo zasahovat ve velké míře do provozu klubu, nejde o striktní porušení principu 50+1. Konce konců, členové, kteří stále drží 50,1 % hlasů, mohou na valné hromadě zvolit kandidáta, který by to následně zarazil.

Každopádně, Lars Windhorst dovedl svým jednáním Herthu asi tam, kam všechny ostatní své podniky, na pokraj bankrotu. Což je zřejmě důvod, proč chce nyní po klubu své pohledávky zpátky. Má jít o částku, která může být pro na hřišti oživlou Herthu skutečným problémem v jejich snaze o stabilizaci klubu v bezpečí Bundesligy.

Informací o celé téhle epizodě není na veřejnosti v tuto chvíli mnoho. Rozhodně to ale vypadá, že spojení Windhorst a Hertha BSC se stává minulostí, jako ostatně už nějakou dobu, investice do klubu postupem času výrazně opadly, a že se bude hrát o alespoň několik set milionů. Pokud teda Windhorstovi neřeknou, ať si i se svými 65 % procenty dělá co chce, že je to nijak netlačí. Je to konec konců podíl bez většinových hlasovacích práv…

Česká hlídka

Jen tři body, a ještě bez českého přičinění

Tomáš Koubek při pokračující absenci Rafala Gikiewicze znovu nastoupil v brance Augsburgu. Zápas s 1. FC Köln nebyl z jeho strany tak povedený, jako duel s Wolfsburgem minulý týden. Ačkoliv nutno uznat, že mu ani u jednoho ze tří inkasovaných gólů jeho obrana zrovna nepomohla. (3:2)

Ještě horší den mělo duo Schick-Hložek v Bayeru. Od Frankfurtu dostal tým vedený Xabim Alonsem druhý ‚reality check‘, když po středeční porážce z kopaček Porta dostali naloženo 5:1. Patrik Schick dál zůstává na pouhých dvou ligových brankách tuto sezónu a v Alonsovo systému působí zatím hodně osamoceně. Adam Hložek, který jej v 80. minutě střídal, nastoupil zase na pozici hrotového útočníka. V základní sestavě se ale objevil pod Seoanem přehlížený talent Paulinho, který Hložkovi nejspíš sebere minuty na levé straně útoku.

Nezadařilo se tentokrát ani Werderu Brémy, které nevyužili příležitosti přeskočit v tabulce BVB, když nezvládli duel s Mainzem. Pavlenka tahal míč z branky dvakrát. (0:2)

Vladimír Darida opět strávil 90 minut na lavičce, když jeho Hertha nedokázala dokonat obrat proti Lipsku. V poločase 3:0, v závěru 3:2.

Alespoň z bodu se musel radovat minimálně jeden z dvojice Král/Kadeřábek. Jejich Schalke a Hoffenheim totiž nastoupili do vzájemného utkání. Zatímco Král si výkony v minulých týdnech vysloužil místo v základu a strávil na hřišti celé utkání, kde se individuálně rozhodně neztratil, Kadeřábek naopak celý zápas proseděl. Trenér Breitenreiter asi neměl to srdce střídat ani Skova, střelce dvou gólů, obou z penalt, ani Angeliña, který odehrál výborný zápas, hlavně tedy směrem dopředu… A hrát dopředu se přestává bát i Schalke a i když z toho nebyl ani bod, trenéru Kramerovi se i přes výsledek zřejmě potvrdilo, že jeho tým na to kvalitu přece jen má. (0:3)

Na co se naladit

Důležité body v boji o Evropu

Souboj pátého a šestého celku tabulky se odehraje v sobotu v podvečer. Borussia Mönchengladbach pohostí Eintracht Frankfurt. Daniel Farke dokázal Gladbach stabilizovat a s vloni 10. celkem tabulky útočí na evropské poháry. Z úvodu sezóny tým, který sázel spíš na protiútoky je dnes schopný tempo hry diktovat a kontrolovat míč. Na solidní obranu ale pořád spoléhají a nestydí se se stáhnout na vlastní polovinu.

Frankfurt se zatím prezentuje dost nevyrovnanými výkony, které nejlépe reprezentuje týden, kdy dokázali uhrát zaslouženou remízu 0:0 se Spurs, ale následně o víkendu prohrát s poslední Bochumí 0:3. Z části je určitě na vině silná rotace kádru, z části stále ještě odchod klíčových opor minulého ročníku. Jejich rozpoložení lze demonstrovat taky třeba na faktu, že na jednom konci vstřelili o 4,7 více branek než jim xG přisuzuje, zatímco na druhém pustili o 4,4 více.

Střetnutí, které nabízí zajímavou zápletku a může v závěru sezóny ovlivnit, kdo bude hrát jakou evropskou soutěž příští rok.

Newsletter vznikl v rámci spolupráce se zajímavým projektem ZaKopaná, který můžete sledovat na Facebooku, Instagramu nebo webu, kde vycházejí podobně zajímavé články :-)